Sezóna černého bezu je v plném proudu. Krom klasického sirupu a sušení (je z něj opravdu vynikající čaj), jde u nás na dračku taky bezový med. Jestli ho neznáte a ještě jste ho nedělali, tak rychle do lesa a uvařte si ho! Je to totiž neskutečně voňavá dobrota a v zimě v období nachlazení si bez něj čaj nedovedu představit. Používám ho taky na oslazení snídaňových kaší nebo třeba palačinek.
A protože se mi nepodařilo sehnat BIO citróny, trochu jsem zaimprovizovala a dala jsem do něj pořádnou hrst meduňky ze zahrádky. Citronová kůra se do medu totiž dává hlavně kvůli vůni a meduňka přeci po citronech nádherně voní tak to musí klapnout! A taky, že klaplo. Mňam! A nebyla bych to já, abych se s Vámi o svůj recept nepodělila 🙂
DEN 1
Nejdřív se vydejte na sběr květů někam do přírody, kde nejezdí auta. Doporučuji si vzít dlouhé kalhoty, protože bezy jsou většinou obrostlé kopřivami a ostružiním (manžel by mohl vyprávět – ještě teď má škrábance a šrámy od kotníků nahoru 😀 )
Někdo radí květy opláchnout, já naopak radím NEoplachovat – jen oklepat od případných broučků. Květy vložíme do hrnce, zalijeme vodou, přidáme meduňku a šťávu z citronu. Protože jsem nesehnala citrony, použila jsem tuhle 100% citronovou šťávu. Je to dobrá alternativa, ale prosím, nedávejte tam klasickou „citronku“, ta totiž neviděla citróny ani z rychlíku.
Vodu přivedeme k varu a 10 minutek necháme lehce probublávat. Poté vypneme a necháme do druhého dne odležet.
DEN 2
Následující den si vodu s bezovými květy přecedíme a všechno pořádně vymačkáme. Přivedeme znovu k varu a přisypeme cukr. Cukr přisypte až ve chvíli, kdy je tekutina horká, jinak by se vám dlouho rozpouštěl a mohl by se připalovat.
No a teď už nezbývá nic jiného než čekat a nechat medík probublávat do požadované konzistence. Čím déle ho budete vařit, tím bude hustší. Počítejte tak minimálně 2 hodinky vaření a pozor – hlídejte si ho, aby vám nevybublal ven.
To, jestli je med dostatečně hustý, zjistíme tak, že si kápneme trochu na talířek a necháme zchladnout. Jakmile je konzistence dle našich představ, vypneme sporák a ještě horký lijeme do připravených (čistých) sklenic, které hned otočíme víčkem dolů a necháme med zchladnout.
Takto připravený med nám vydrží v pohodě rok i dva (nedávno jsem našla ve sklepě zapomenutou sklenici z roku 2011 a byl vynikající)
Tak šup do lesa a dejte mi vědět, jak se Vám bezový med povedl 🙂
Mějte se krásně a užívejte sluníčka
Jana